Návštěvnost
Někdy ...
Někdy ...
Někdy si tak říkám,
že v samotě bloudím,
že mířím bůhvíkam.
Snad se k ní nepřisoudím.
Někdy si pomyslím,
jak je život krátký,
realitu zkreslím
do světa křižovatky.
Někdy do snů zbloudím,
tam, kde svět je lepší,
kde se neodsoudím
do samoty hlubší.
Někdy však má mysl
nad životem plesá,
když do duše vnesla
mi srdcová esa ...
Komentáře (17)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskMoc hezké. Líbí se mi ta část o snech. V těch se může stát cokoliv a to je na nich nejkouzelnější. Nezklamala jsi, opět mě to oslovilo :)
16.06.2014 20:38:48 | JP.slash
Mnohokrát Ti děkuji, vážně :3 Ano, i já mám sny moc ráda ... tedy, ty hezké, samozřejmě ;) :)
16.06.2014 20:42:14 | Aiury
někdy ta životní cesta bolí a někdy tolik hřeje... a možná to tak má být...
16.06.2014 00:24:07 | zelená víla
láska je přece krásná...pro plesání:-)
15.06.2014 12:38:57 | básněnka
To máš tedy pravdu :)
15.06.2014 21:53:20 | Aiury
Milá A. Obsahově dobré, jen jsem musel být při čtení pozvolný, obraty některé žádaly si větší soustředění ;)
15.06.2014 10:52:19 | kudlankaW
Občas
Občas z zase z křižovatky,
v pavučinách rozhodnutí,
vedou tajné pěkné zkratky,
zprvu nejsou k nahlédnutí.
V rukávu srdcové eso,
lásko, jedno kolo stojíš,
nevysuš mých citů pleso,
možná také se tak bojíš...
jo, fajn čtení tu bylo:-)
RM.
15.06.2014 10:34:43 | Robin Marnolli
Krásná báseň :) Moc děkuji :)
15.06.2014 21:49:24 | Aiury