Světlem snívám svět bez hranic
Rozpuštěná v oblacích
Smím zadívat se do tvých očí
a říct mlčky větu snů
Plná rozbřesků při tanci s mlhou
Něhou oděná do slov
Plná napětí, co bude dál..
Pak stočit se do uzlíku nervů
a milovat nejistotu dnů
Chodit nerušeně a ptát se proč..
Rukou svléci poslední kapku
a políbit krajinu,
co náhle kvete v mém náručí
Do plné nádoby nalít svůj hřích,
a nechat ho přetékat...
Nedočtená jak poslední věty knih
Osamocené slovo mezi řádky
A kus popela na mých rtech
Ty...jenž mi bereš dech...
Po mých dnech chodíš tajně
a mně..
nezbývá než jít za Tebou
....barevné zátiší je v Tvém srdci.....a profil Tvůj je opravdu bohatý
......sám sobě léčitelem.....to mně utkvělo/úsměv/.Ji.
08.07.2014 12:32:35 | jitoush