Malým děvčátkem zase být
alespoň na malou chvíli
co smí sny dítěte snít
o tom, jak princezny žily.
Vrátit se do dětských let
nevinnost, naivitu vrátit
nevědět jak krutý je svět
nevědět jaké to je se trápit.
Schoulit se a schovat
pod hřejivá křídla ochranná
pod nimi sladce spát
být zase holka bezbranná.
Houpat se na klíně
a poslouchat pohádku
dívat se nevinně
a znát ji i pozpátku.
Od mámy pohlazení cítit
před spaním, když oči se klíží
pusu na dobrou noc rychle chytit
když její tvář se ke mně blíží.
Zase mít ručku sevřenou v dlaních
a vědět, že jsem v bezpečí
nechat se tahat po sněhu v saních
nechat se hýčkat v hřejivém náručí.
Slýchat dobré ráno
vstávejte děti
no jo
je to už dávno
jak ten čas letí!
Krásné. A nezapomeň taky na to, že jenou ti bude 60. A budeš psát podobnou báseň - no jen vzpomínat, jaké to bylo pěkné, když ti bylo třicet.
Pěkné. Chápu to jako odrazový můstek. Do toho.
22.09.2014 22:11:08 | VEDz RVAHEs
Moc děkuji :) Také jsem si říkala, že každé období v životě bude jednou vzpomínka a máš pravdu, jednou budu vzpomínat na to když mi bylo třicet :)
23.09.2014 19:07:54 | Rozina