Vůně papíru a teplo ohně
mi splývá vedví pohotově.
Rudé světlo žíhá potištěné stránky
a slova hojí drobné ranky.
Nechám se vtáhnout do světa fantazií,
kde trollové a draci žijí
po boku s krutými pány,
jejichž osudy jsou pevně dány.
Do světa velkých činů,
za které nese autor vinu,
do velkolepých hradních věží,
do zemí, kde věčně sněží.
Nakonec, vždy sáhnu po další knize,
přilnu k postavám, k jejich tíze.
....číst knížky,to se ve Tvé věkové kategorii moc nenosí.Ale je
to parádní a obohacující....je dobře,že znáš ty ponory do jiných
světů,které si vytváříš jen Ty sama,ve své fantazii, díky slovu.....Ji.
Hezky si to vyjádřila ve svém díle.
20.11.2014 21:34:34 | jitoush
Běžně asi ne, ale naštěstí jsem v dobré společnosti, kde jsou knížky ryzí zlato. :)
Děkuji za vřelý komentář. :)
20.11.2014 23:33:03 | Jinxx
Jako proskakovat dalšími a novými světy. Tím, že čteš zároveň poznáváš sama sebe. Napsala jsi krásnou báseň. :O)
20.11.2014 17:35:27 | Tichá meluzína