Hodiny

Anotace: otázky které plynou s časem

Sedím v rohu místnosti,naproti mě tikají obří hodiny...Ťik ťak ťik ťak...
Ten čas tak letí!Kolik mám dětí?!mám jít vynést smetí?!existuje Yety?!Mám se bát smrti?!
Ťik ťak ťik ťak...
Hodiny zvyšují svůj ton,náhle bijí o moc silněji a hlasitěji!Příjde mi jako by bily spolu s mým srdcem,s mým tepem!
Že by mi chtěli něco říct?!Že tuhle hodinu mám udělat o něco víc?!Že mám někomu něco říct?!Že mi láskou rudne líc?!
Zastavili se....
Moje srdce bije dál,stejnými intervaly i hlukem....Dýchám?!Žiji?!Jsem stále tu?!
Postavím se a popojdu...
Hlava mi nedovolí jít dál směrem k hodinám-motá se mi svět.Chci něco moc rychle a hned?!Kolik mám před sebou ještě let?!
Nemůžu jít,nemůžu stát,ale i přesto chce se mi smát!Mám jít spát?!Nechat si jen zdát?!Nebo se smát a sama sobě lhát?!
Posadím se zpět do rohu.Tep se mi zklidnuje,smích odchází,otázky odpluly,dychá se mi lehčeji...
Hodiny se roztikali...Lehce a tence....Ťik ťak ťik ťak....
Dali mi pár minut navíc?!Že by za něco nebo za nic?!Že by ukázka mých hranic?!....
Přivírám oči a usínám....Modlitbu přitom odříkám...Poslední otázky polykám...ve snu se ho dotýkám...tikaní už nevnímám...osud svůj si poskládám...