Znáte ten pocit?

Znáte ten pocit?

Po kluzkých chodnících
na zbytcích soli,
osoby ploužící,
míjím.

Na mnoha místech
kreslí mráz,
kouzelné obrazce,
kéž bych byl nyní doma,
a směl si sníti o lásce.

V promrzlých dlaních
svírat silný grog
v němž nedůstojně
čaj sekunduje kořalce,
vonící po hřebíčku
po skořici,
vcelku.

Znáte ten pocit?

Proto miluji
příchody z mrazu,
do bezpečí domova.

Kdybych mohl mít u sebe
vnadnou paní
plout vlnami rozkoše
beze slov,
bez zbytečného ptaní..

Leč dáma nepřichází,
ze sousedství,
ani z kreseb mrazu,
jen kamna plná sazí
dělají mi společnost.

Co počít?

Dám si,
šálek svařeného vína,
raději celou vázu!