květenství světla...
květenství světla...
myšlenka v roklinách
girlandy zapomíná
jež vzešly z veselí
co přízračně se vzpíná
na louce zrosené
s procitlými rány
dětství své dřeváky
radostně rozeznívá
výtrysky do výšin
do všech stran rozlévá
ve svém spočinutí
na touhy bohatá
jak úsměv nečekaný
chvíle přelétá
obraz co dává světu
duše líbá
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Vážně není jedno kde se nacházíme.
v nížinách prší :-(
ve vyšších oblastech něžní :-)
06.12.2014 10:34:01 | Malá mořská víla
...neztrácejme hravost
to rozpřáhnutí k světu
plamenný lesk očí
tu láskyplnou větu
že baví nás
hluboký ponor
i to kam nedohlédnem
v srdeční krajinu,kde
ukrytý je pravzor a
sen se stává skutečností
jak noc zánovním dnem...Ji.
05.12.2014 22:50:01 | jitoush
Škoda, že nezůstal zachován rytmus první sloky :) Jinak je malebná :)
05.12.2014 20:16:14 | Hesiona-Essylt
Nečekaný úsměv je malý zázrak. Záblesk spontánní radosti z myšlenky, prozření, spojení. V tom drobném okamžiku je možné úplně cokoliv. Sbírám je jako korálky a navlékám na stéblo trávy jak lesní jahody. Zdravím básníku tichých chvilek i rozverného veselí. Přeji lehkost pádu sněhových vloček, obláček dechu v záplavě ledových květů, ve snech cvrkot kobylek a světýlka Svatojánských nocí. :O)
05.12.2014 18:17:57 | Tichá meluzína
