na cestě prokřížené...
na cestě prokřížené...
Anotace: ...
občas zapomínám
na chvíle pobloudilé
podzim dlí
na pahorcích rozpustile
a purpur nejasný
na horské potoky klade
v tomhle kraji
kde vědmy rozmařilé
v zasnění nebes
tváře snědé
tóny západu poslední
v podloubí šeptají pošetile
z křečí štiplavého chladu
jasy v gestech svých probuzené
kladou dny ostrovů
z paluby uviděné
na moji únavu
vládnoucí v mrazech
dalekých poutí nesouladu
nanáší barvy proteplené
Poslední tipující: Kyška, zelená víla, Akrij8, AndreaM, jitoush, isisleo, Frr, střelkyně1, knihomolka, adaj, ...
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk26.01.2015 00:24:55 VEDz RVAHEs
Celý rok, každý den po šichtě, jsem chodil do parku v Průhonicích. Propsal jsem se jím. Jo, prožil jsem to, co jsi napsal.
08.12.2014 10:42:08 uživatel smazán
hm hm hm pošmákla jsem si :)na podzimním adjektivně adverbiálním koktejlu (´o´)
07.12.2014 20:19:33 uživatel smazán
Jedna láska je na celý život.
A někdy bolí a pálí, řeže do živého,
a někdy zas vábí a přitahuje,
volá stíny a přináší vůně,
někdy jí člověk podléhá
a někdy se s ní pere bezúspěšně.
Někdy je štěstí i bolest být......DOMA. :O)
