Dilema básníkovo

Zajisté to zná každý literát,
píšeš po nocích, nemůžeš spát
a vstát

jen vyměnit pero,
je několika veršů ztráta
když přítelem ti je večerní šero.
Tvoříš ze zákoutí mansardy,
kniha Světlem oděná od Jardy
na tebe z rohu stolu dýchá.
Pocit nervozity,
myšlenky nestíháš převádět.
Když není ani síla ty parazity
v hlavě nenávidět.
Hledáš múzu a koukáš z výklenku,
cítíš, že je někde tam venku,
že nacházíš k poezii,
vstupenku.