Zloba

Zloba

Anotace: Nevím co se děje. Nevím, jestli jsem jediný kdo má tyto stavy. Občas se v sobě dusím, jsem nasraný čím dál tím víc, nic mě nebaví, kde je ta dětská nevinnost, ta jiskra v očích.

 

Chce se mi řvát,
chci sám sebe zabít bez pocitu viny
schovaný za úsměvem přežívám - ve vámi nastoleném mi životě.

 

Někde se stala chyba,
né však jedna,
né dvě, né tři,
těch tvých chyb bylo mnohem více
chlast ,
rány pěstí,
dětské volání o pomoc se slzami zmáčenými rty
teď s časem

tak trochu jako sfouknutá svíce
se sám v sobě jako v temnotě dusím.

Autor Pučik, 03.01.2015
Přečteno 371x
Tipy 4
Poslední tipující: Křemen, jitka.svobodova, adaj, Amelie M.
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Mám podobné stavy. V posledních 10. letech žiju s pocitem nasranosti dokonce i sama na sebe. Ale lepší už to asi nebude.

03.01.2015 22:19:07 | adaj

k technice.. asi bych upravila "ve vámi mi.." a taky.. "dětské volání o pomoc se slzy (slzami?) zmáčenými rty" a možná i "a teď s časem"

a k obsahu - ani se nedivím, že tebe/ho jímá zloba.. ta báseň je dost smutná.. ale také dost dobrá.. až na ty drobné detaily..

03.01.2015 22:14:05 | Amelie M.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí