Bestiáře...

04.01.2015 16:30:33   Frr

.. panečku a kam můžem dojít i bez labutí..z iluzí Cílů vyzuti ! :-D

04.01.2015 16:37:33   básněnka

jsou..cesty k nadechnutí
jsou mochny husí
a taky zutí
jsou...labutě i husy

jak která
má dva kusy:-)

04.01.2015 14:01:09   Amonasr

Skvělé antidepresivum, jako vždy. A bez vedlejších účinků :-)

04.01.2015 14:03:36   básněnka

jsem ráda, že píšu básně dle tvé chuti...je mi ctí

04.01.2015 14:04:41   Amonasr

:-)

04.01.2015 11:10:40   uživatel smazán

Nádherná báseň k povedenému obrázku. Takhle nějak podobně jsem kdysi potkala v opuštěném, širém poli cikánku. Stála tam usychající, opadaná trnka a někdo jí do větví přehodil roztrhaný, starý šátek s třásněmi, takový ten babičkovský, s velkými barevnými květy, které se nosily kolem ramen. Jak povlával ve větru a třásně se třepily, najednou tam stála. Pohupovala se v bocích a pomalu otáčela, byla jsem od ní docela daleko, ale když se otočila ke mě, její černé oči se mi vpily až do duše. Byla jsem tehdy ještě dítě a neměla ani čím ji zachytit (vyfotit), což mě mrzí, ale nějak zůstala ve mě a pořád si na ten zážitek pamatuji. Fantazie je úžasná věc. Takový fotoaparát a malířské plátno samotné mysli. :O)

04.01.2015 11:14:10   básněnka

děkuju milá píšťalko, někdy potkáme něco, nebo někoho nezapomenutelného, možná je lepší, že ti obrázek zůstal jen v duši...