Každý den spoustu pocitů měním,
rychle svou tvář převlíkám.
Sama sobě směšná se jevím,
přes úsměv slzy polykám.
V práci mě znají pod uctivou maskou,
raději bych ale vytasila dráp.
Přetvářka je zakrytá nejednou vráskou,
bez přiznání, že jsem velký srab.
Doma se tvářím přívětivě,
starosti navenek odkládám.
odpovídám něžně a tklivě,
navzdory tajným obavám.
V noci si připravím pózu chtivou,
to je můj výkon na Oskara.
musím se stát vášnivou a živou,
i když bych už nejraději spala.
Ani už nevím, kdy mám svou tvář pravou,
tolik jich u sebe pořád mít.
ta moje záliba stává se mi stravou,
každému se chci zalíbit.
Jsme klamáni a klamem. Život asi frčí mimo tento svět. Líbilo se moc. I ta čtvrtá sloka noční.
03.02.2015 21:14:12 | Jan Urban
To je pravda, ale bez toho klamu už to v životě ani nejde. Někdy nechceme ublížit, jindy z pohodlnosti... Děkuji.
04.02.2015 23:19:08 | adaj