Láska k tobě zemřela mi,
nerad ti to říkám,
smutně sedím na posteli
a po jiné vzdychám
Nešťastný jsem na mou věru,
tak mi přestaň láti,
náramně mě přitahují,
vnady svůdné Káti.
Co naděláš milé děvče,
já se s city nemořím,
jak uvidím velká prsa,
hnedka touhou zahořím.
Kdybys chtěla naše vztahy,
třeba jednou obnovit,
dám ti, děvče, dobrou radu,
silikóny musíš mít.
Pozdravuj Kateřinu...ty jsi, ale číslo. I já bych ráda viděla tvůj úsměv při psaní. Protože ty píšeš s opravdovou radostí a je to znát.
04.02.2007 16:26:00 | Verule