Pod stromem

Maluji křiklavými barvami
Po zdech paneláků
Na rtech mám nepřesvědčivý úsměv
A pod očima kruhy

Třesu se zimou
Ale nevadí mi to
Možná proto že nemám kam jít
Nesmím to přiznat

V rukou držím poloprázný kelímek kávy
Jen nechci vypadat tak pesimisticky
Tak se usmívám
A raduji se z toho mála co mám

Až vyjde slunce
Tak slibuji že se schovám
Sice nevím kam
Ale moje oči nejsou zvyklé na světlo

Když se podívám kolem
Něco mi to připomíná
Odpadky na zemi
Nedopalky od cigaret zdobí chodník
Pod stromem leží igelitka
Snad ten kdo ji tam nechal doufal že se rozloží

Tak nějak vypadá moje duše
Nebo to dusno co v sobě mám
Ty kapky co mi mokří vlasy
A každá je chladnější

Zastav se a podívej se na mě
Neptej se na nic
Prostě jen mlč
A jestli se ve mně vidíš
Tak si lehni pod strom
A doufej že se rozložíš
Jako ta igelitka
Ta tady bude ještě dlouho
Zatímco ty budeš pryč ani to nestihneš zaregistrovat