Hraješ si s námi, osude...
Hraješ si s námi, osude...
Hraješ si s námi,
osude,
a nám nic jiného
nezbude,
než zatnout zuby
a sebrat zbytky sil.
Nesmíme dopustit,
abys nás pokořil!
Tou svojí tvrdostí
už jsi nás naučil
stále znova
z popela vstávat,
rány si zacelit,
lásku si dávat...
...a zbytky pyšnosti
utopit v neštěstí...
Díky Ti, osude,
příteli-nepříteli.
Zkoušet nás nepřestaň.
Ať zůstáváme bdělí.
osude,
a nám nic jiného
nezbude,
než zatnout zuby
a sebrat zbytky sil.
Nesmíme dopustit,
abys nás pokořil!
Tou svojí tvrdostí
už jsi nás naučil
stále znova
z popela vstávat,
rány si zacelit,
lásku si dávat...
...a zbytky pyšnosti
utopit v neštěstí...
Díky Ti, osude,
příteli-nepříteli.
Zkoušet nás nepřestaň.
Ať zůstáváme bdělí.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Při čtení se mi vybavily verše Jiřího Dědečka. Cituji zpaměti, takže možná ne zcela přesně:
Lešti mě, lešti, osude
jak damascénskou dýku
stejně to lepší nebude
Kam letíš, krásný přelude,
prašivý sokolíku?
11.03.2015 22:43:57 | Adramelech