O cestě za zlomeným srdcem

Stařec sedí na rozcestí

hlava těžkne, oči kalné

vzdal svůj život, je to marné

nikdy se mu nepoštěstí

Chlapec přišel usmíval se

podal starci jablíčko

pomohl mu maličko

a svou cestou vytratil se

Stařec ten se sotva hne

ohlédl se za poutníkem

 zrak potkal se s rozcestníkem

"Tudy umírat se jde!"

Vzpomínka se mu v tu ránu vrátila

jen chvilinku vrátil se v čase

ke chlapci co tudy kráčel zase

a jeho cesta tu ... končila

Najednou slyšel, co chlapec mu říkal

"Dědečku tu máte jablíčko,

snad Vám pomůže maličko,

já musím jít a co bych tam s ním dělal."

Ten chlapec se podíval na rozcestník

usmál se a vykročil směle

dopředu hleděli jeho oči bdělé

prapodivný a statečný pocetný

Stařec na rozcestník v rozpacích hledí

"Zlomené srdce" říká se tam

Stařec se napřímí a vykročí dál

dost dlouho už tady sedí

Ještě než tam vkročí tak zastaví se

nožíkem vykrojí semínko

do země schová ho malinko

a v další chvíli strom objeví se

Silná jabloň a samý květ

stařec jí do kmene vryje

zlomené srdce jako to jeho je

aby to viděl celý svět

A tak odchází tiše chlapec malý

jeho bolest a slzy jsou ty tam

jde vesele cestou svou i když jde sám

netruchlí, tiše jen život slaví