Anotace: sypu si popel na hlávku polí...
časně zrána
pracuji bosý
čvachtám se
jako sochař
v rosném bahně
slunko mě laská
motyka o kámen zvoní
jako drozd posměváček
pusť to! pusť to!
přikrej přikrej
povytáhni!
nad hlavou
kozodoj krouží
pouhé smítko v oku
nebeské báně
a čas od času
se spouští dolů
za pronikavého křiku
až se zdá
že trhá oblohu ve dví
křehký jako vlny
mořských perutí
graciézní
já za řeči tiché
křídla s ním rozpínal
jako bych vzlétnout chtěl
pak je zas složil
a hlavu si nedělám
zda se letos urodí
nebo neurodí
21.01.2016 18:41:39 uživatel smazán
krásná báseň .. v normálním stavu vědomí, bych toho nebyl takto schopen :)
Nezbude mi, nežli letět do Amazonie popít trochu Ayahuascy .. pak snad
ST
15.05.2015 17:44:02 Marcella
... starosti bych si s tebou také nedělala ...
... lalala ty se neztratíš .. víme a cítíme ...
05.05.2015 23:19:26 Malá mořská víla
A s pokorou
hledí své práce
na poli
pohladí zemi
co chléb
Tvůj vezdejší
Ti dává
a vůle naše
potom nadějí
se stává
v důvěře přijmout
dar své matky země
potem z tváří
muže
zkropené...
05.05.2015 20:19:00 básněnka
že chutná
orosená?
jsi jako káně
a nebo sochař se sluncem na záplatě
že existuje úroda a rozdrbaný gatě?
je časně zrána...