v květnu pětačtyřicátém
zpívala zem
o míru
cožpak tu píseň neslyšíš
čím ji přehlušíš
tu touhu padlých
žít
zrnem být...vichrem dát se
rozesít...zuboženou zemi
pokořit...
cožpak tu píseň neslyšíš
Dnes je tahle hluchota bohužel v módě - ta tichá píseň zaniká v kolotočové vřavě pouťových prodejců třpytivě zabalené animozity převázané mašličkou nenávisti. Obchod s nesnášenlivostí a strachem je jeden z nejvýnosnějších. ST
03.06.2015 16:28:05 | Amonasr
Děkuji Ti, Pepo, za komentář...inspirací mi byly verše z knihy Žaluji...myslím si, že jsme dlužníky těm, kteří položili své životy za nás...za naše rodiny, přátelé, vlast...oni odcházeli se ctí a také s nadějí.Z
14.06.2015 08:53:30 | zdenka