Andělé

Anotace: Jak to na světě a po něm chodí.

Byl už večer, všude klid,
když jsem opouštěl svůj malý byt.
Venku šero, vítr foukal,
já vesele si v tichu broukal.

Tmavými ulicemi hnal jsem se dál,
tam kde jsem si zůstat přál.
Na místo pod horou schované,
kde slunce svítí a vítr nevane.

Bylo to andělské království,
kde andělé žili v klidu a radosti.
Ptáte se, proč žili pod horou?
To vážení, není jen náhodou.

Andělé pyšnící se bílým peřím,
ti měli klíče k nebeským dveřím.
Nenechte se však plést tím, jak to zní,
jen samá práce je náplň všech dní.

Za to jak dobrými lidmi byli,
krutou dřinou zaplatili.
Bylo to andělské království,
kde cizí byl pocit klidu a radosti.

Kdežto andělé pod horou schování,
byli dřív lidé zlí a mazaní.
Jejich křídla černě se třpytila,
tak k jejich duši skvěle se hodila.

Nejen že špatnými lidmi byli,
ještě se za to odměnili.
Byla to království andělská,
horská a ta nebeská.