Skrze sílu andělských v Nebi bran
Povolávám skřeky hřbitovních vran
Fosforový prášek v očích pálí
Podivný hlas našeptává z dáli:
„Zapal se a ukonči svá muka
Možná vzplaneš, možná ne
Tak nebo tak
Správně to pak zůstane“
Ve zlato proměním kapičky rtuti
Dívky vytvořím si podle chuti
Světlou, tmavovlásku, ryšavou
Avšak žádnou opravdovou