nedívej se dál, než za roh..

Z očí mi sejdi a vejdi do dveří napravo
pořád hledám útěchu a dívám se do očí jednorožce
tápu v ulicích plných mrakodrapů a lidí s prázdnýma očima
tohle město city opustily není v něm nic, co bych chtěla..

zdálo se mi ve snu, že jsem se zamilovala sama do sebe..

ukřičené hrdinky nikdy nedosáhnou svého
v tichu amorovu vyhlížím majáku světlo
eliminuju ten dopad na mojí hlavu, na moje tělo
město, kde všechny cesty vedou nikam nebo do minulosti, já novou hledám..

vídám tě už jen ve snech, jako cizince, co se na mě upřeně dívá, jsi jedním z davu lidí, míjíš mě na přechodu, jsi spolucestujícím v tramvaji a já si uvědomuju, že chci vstřebat každý tvůj detail a v pohledu tvém pátrám po citu..a pak se probudím

čtu paralelní knihu o neuskutečněném manželství
bezcílně piju pivo v rámci randícího procesu a domů si nic neodnesu
vidím dál než za roh a proto jsem zajímavá prý
v tomhle městě není, nikdo koho bych neznala a tebe taky znám

dobrej odhad na lidi a působivej pohled
výstřih rámován žlutím
dřevěné etno nárameníku
oříškově hnědé vlasy
v uších vlasnoruční snaha bejt zajímavá
přílíš nervózní délka sukně
a boty hodící se do tanečních
nebo do kostela
nebo k podvazkům

tebe neznám, ty jsi kdo..