Návštěvnost
Poslední pohlazení
Poslední pohlazení
Až jednou
v pokorném
okamžiku
přijde poslední
pohlazení
našich lety
rozpraskaných dlaní
a o zem zacinká
náš bílý vlas
Už si ani
nevzpomenem
kolikrát za život
nám v obavách
selhal hlas
Kolik jsme
prošlapali cest
v útrapách
a s bolestí
V těch chvílích
zapomenem
na všechny rána
kdy jsme stáli
na strmém
rozcestí...
Komentáře (17)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskRozcestí jsou dobrý na chlebíčky:-)
24.05.2016 17:16:28 | básněnka
fakt?:-))to jsem netušila:-)))
24.05.2016 17:19:02 | Nikita44
Vůbec netuším, jaké budou mé poslední myšlenky. Jen jediné si přeji, abych neodcházela s nutkáním, že je něco, co jsem neudělala a udělat měla či mohla, že je někdo, komu jsem třebas nechtěně ublížila a nejsem s ním smířena, že život jsem marně prožila... když tohle všechno nebude, pak budu v posledních chvílích přemýšlet o dobrodružství, jež na mě nově čeká, kdy konečně nezatížena pozemskými starostmi budu jen putovat širou zelenou prérií za Slunkem :-)
Dobré ráno, milá Nikitko :-)
21.05.2016 09:14:29 | Helen Zaurak
to nikdo neví...ale myslím si, že určitě nebudou o tom špatném..:-))díky za úžasnou reakci Helenko:-)
21.05.2016 18:45:13 | Nikita44
...před barem...:)
21.05.2016 07:21:42 | Jort
..za barem..nikdo nesmí stát:-))
21.05.2016 18:44:12 | Nikita44
...a dost možná si vzpomenem na to, čeho nebylo...:-D* ST
20.05.2016 22:39:23 | Frr
a nebo mohlo být...:-)
21.05.2016 18:43:55 | Nikita44
.....smířený okamžik.....Ji.
20.05.2016 22:36:35 | jitoush
:-)
20.05.2016 21:46:28 | Nikita44
Až jednou
vlasy stříbrem rozkvetou
a rozpraskaná dlaň
je pohladí.
Pak pohled se stočí zpět
a vzpomenem
jen to krásné
a tak to má být...
Nádherná báseň Niki..
20.05.2016 21:37:13 | Mácha