Návštěvnost
tvé prsty dál hrají
tvé prsty dál hrají
na tvou smrt
lze si vůbec
zvykat
musela jsem svléci
železnou košili
co o ní vědí
ti
co neví nic
tvé prsty
dál hrají Chopina
a já
z jistot vysvlečená
Komentáře (8)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk...na takové věci je člověk vždycky sám...
26.06.2016 11:43:32 | Philogyny1
někdy je lepší když nemáš nic, lépe se buduje něco ... rozumím a cítím, Zdeni:)*
26.06.2016 09:31:11 | Ragnell
když člověk vyslečen ze zvyku ztropí i méně povyku..Zdeničko, chopena-
-anebo Chopina ? ST*
26.06.2016 09:27:48 | Frr
Děkuji, Jirko, věnovala jsem jí jedné paní, které včera zemřel manžel...její muž hrával na klavír...Chopina...a ona měla pootevřené dveře do kuchyně...a vařila...úsměv.z.
26.06.2016 11:20:20 | zdenka
Krásné, jistoty ztrácíme, však stále se vracíme k našim milým . . . a nikdy nepřestanem . . .
26.06.2016 08:43:02 | Fany
Ano, to je ta naše jistota, která přesahuje...z.úsměv.
28.06.2016 12:09:20 | zdenka
...rozumím Ti,Zdeni.....Ji.
26.06.2016 08:16:05 | jitoush
Napsaná životem... ;-)
26.06.2016 00:52:36 | Kubíno