V objetí za oběti

V objetí stokilové
krásky a já
ji nedoženu.

A to běhám!
Doma i venku.
V rohu se skrývá běhací
pás.

Sbírám oběti,
které neuspěly.
Spadly do zajetí.
Proklatě!

Jsem jedna z nich.

Ona je z Prahy.
A kde, ksakru, běhám
já?
Nohy v zeleném kačáku
máchám si dobrovolně.
Nic se v něm totiž neodráží.

Slunce zapadá,
nádhera.
Utíkám.
Běžíme.
Stále dokola.

A ona sedí.

Běž běhat,
princezno!

Potvoro!

A ona sedí.

Nikdy ne sama.