modlitvá

Anotace: ..

vtloukám si ta slova do hlavy

přebírám jako růženec

co tebe v rukou pálí

ty ..ústa z představ utkaná

bolavím

že věci jsou někdy výš než blíž

v dáli

neslyšíš..?

má křídla

s podzimem

s tažnými ptáky

taky na lodích

tam kde snad potkám svou ozvěnu

už se blíží Morana

a já slunečnice

chci slunce více

dřív než..

vždycky tak trochu umřu

než se zas narodím

pro_změnu

Autor hanele m., 25.09.2016

Přečteno 544x

Tipy 28

Poslední tipující: enigman, Helen Zaurak, VEDz RVAHEs, zdenka, Jort, Luky-33, Iva Husárková, Malá mořská víla, Joe Vai, poeta, ...

Komentáře (7)

Komentujících (7)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

06.10.2016 20:24:43 enigman

je dobré žít...

28.09.2016 16:12:24 Helen Zaurak

Krásná báseň, libozvučná... a s nadějí :-)

27.09.2016 23:04:15 VEDz RVAHEs

Jsem tu na Literu čtvrtý rok a vnímám mnoho změn. Díky.

27.09.2016 22:32:15 zdenka

Krása...úsměv...z.

26.09.2016 21:55:41 uživatel smazán

ať těch znovuzrození je co nejvíc.

26.09.2016 04:54:09 Iva Husárková

Překrásné. :-)

25.09.2016 17:30:34 Philogyny1

Připomněla mi slunečnice na zahradě, před očima naskočila zima a hejna ptáčků, mají ji nejraději, nestačím přikupovat. A pak z těch semínek, co přežila
a zakořenila, vyroste sem tam nějaká slunečnice... :)

modlitvá

modlitvá

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Online (1+1)