Prohnilé jádro věci

Prohnilé jádro věci

Anotace: Zlo vidím každý den a někdy i v sobě. Proto se mi líbí myšlenka, že největším vítězstvím je, když člověk vyhraje sám nad sebou...

Sbírka: Kam kráčíš, živote?

Bojujeme každý den o kousek chleba,

když máme pomoci jiným, nevíme co třeba.

 

Pereme se každý den s naším osudem,

přejeme si, ať tu ještě dlouhou pobudem.

 

Leč při první krizi hned hlavu kloníme dolů,

vystrašení hned z prvního ponížení a bolu.

 

Každá naše chyba nás velmi silně raní,

raději vinu u druhých, to je přece ta druhá paní.

 

Já ne, já jen omylem svědkem, raději rychle pryč,

důkazy o mé vině rychle útěkem navždy znič.

 

Čekáme, že budeme dalšími Sokraty, u piva,

však obluda se na nás z našeho nitra podivně dívá.

 

Zkažená je celá společnost, my pořád ještě v pohodě,

ztrácíme se mezi dobrem a zlem, v současné době.

 

A tak, aniž bychom si všimli, z dola, z pekla, z prohnilého jádra člověka,

vzniká zloba, závist a především nenávist, ta zlá paní odvěká...

 

 

 

Autor Rezka Štrochová, 26.09.2016
Přečteno 206x
Tipy 8
Poslední tipující: Iva Husárková, Jeněcovevzduchukrásného, Lighter, Dreamy, Ela Wheeler, jitka.svobodova
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

V člověku se to pořád pere, být hodný, či zlý, často si říká, že proč se na to nevysere, ale jsou dny, kdy udělá dobrý skutek, no a pak ho za to někdo vezme palicí a přijde smutek... to je ten prvek kalící - nevděk a neochota, takže proč? Dobrá otázka. :-)

27.09.2016 04:23:34 | Iva Husárková

Člověk má každý okamžik jak se říká "svobodu" volby, být dobrý či zlý. :-)

26.09.2016 11:48:33 | Lighter

Zabespečit své nejbližší, pak se snažit pomoci i těm druhým, ale ne těm, kteří zneužívají naší nekonečné laskavosti, jelikož Tím se právě podporuje zlo.

26.09.2016 10:26:20 | Jeněcovevzduchukrásného

© 2004 - 2021 liter.cz v1.5 | Facebook, Twitter