A znovu ono tušení
A znovu ono tušení
chci se s tebou ještě smát
a povídat si
říkat
nesmysly
.
.
.
řekla jsi mi
mám rakovinu
tichem jsme to
zamluvily
a znovu ono tušení
loučení
teď
kdy konečně jsme se
potkaly
máš v sobě svírací kazajku
zpřetrhat tak její přezky
všecko vyrvat
jedním tahem
všecko to co bují
smrtí
Autor zdenka, 18.10.2016
Přečteno 495x
Tipy 23
Poslední tipující: jitoush, Frr, AndreaM, Philogyny1, Kapka, Amonasr, Nikita44, Noc17, Iva Husárková, jitka.svobodova, ...
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
tohle je mi blízké...po čase se člověk naučí žít s různýma hrůzama, ale pořád tam jsou a čekají...
18.10.2016 21:40:10 | iluzionistka
rozumím...
18.10.2016 17:08:47 | J.F.Julián
