Kapka za kapkou jak slzy,
co bolest bohů skryly,
snad jako lidé zklamali jsme,
když s námi tady ještě byli.
Teď však na Zemi zůstali jsme sami.
A možná je to z trestu,
možná, aby dospěli jsme.
Snad jednou zas k nám najdou cestu.
Bohové tu s námi jsou, jen jsou občas bezmocní. Už na nás prostě nestačí.
07.12.2018 20:36:22 | Pétík
Jsou... zůstávají
05.11.2016 02:16:55 | zelená víla
Kdo ví, možná se jen zatoulali ... Děkuji
05.11.2016 18:44:12 | kasparoza
Líbí se mi, v Pandořině skříňce přece zůstala naděje, tak snad...
04.11.2016 14:50:02 | Philogyny1
Ach Pandóra, co vše napáchala ač se to možná zdálo, bohům nebylo to málo ...
05.11.2016 18:49:08 | kasparoza
Pěkné zamyšlení :-)! Kdo ví, jak to s námi dopadne . . .
04.11.2016 14:01:43 | Fany
Kdo ví. Děkuji
05.11.2016 18:49:32 | kasparoza
Bůh prý nastavil nám záda, přesto žijem (možná jak ptáčata vylétlá z hnízda) a já obzvlášť ráda, na píšťalku hvízdám, mám křídla racků a nebo labutí, možná se vrátí i boží klovnutí...:-)
04.11.2016 10:59:57 | básněnka
I já to vím, však někdy. Tajně. O bozích sním ...
05.11.2016 19:02:12 | kasparoza
Ten komentář se mi moc líbí, je jako další báseň...
04.11.2016 14:48:19 | Philogyny1