Kapka za kapkou jak slzy,
co bolest bohů skryly,
snad jako lidé zklamali jsme,
když s námi tady ještě byli.
Teď však na Zemi zůstali jsme sami.
A možná je to z trestu,
možná, aby dospěli jsme.
Snad jednou zas k nám najdou cestu.
Líbí se mi, v Pandořině skříňce přece zůstala naděje, tak snad...
04.11.2016 14:50:02 Philogyny1
Ach Pandóra, co vše napáchala ač se to možná zdálo, bohům nebylo to málo ...
05.11.2016 18:49:08 kasparoza
Bůh prý nastavil nám záda, přesto žijem (možná jak ptáčata vylétlá z hnízda) a já obzvlášť ráda, na píšťalku hvízdám, mám křídla racků a nebo labutí, možná se vrátí i boží klovnutí...:-)
04.11.2016 10:59:57 básněnka