Zapomennutý penzion
uprostřed Pálavy
a dva ubožáci
ubožáci bez hlavy
v pronajaté posteli
v cizích peřinách
já tvůj jediný
ty má jediná
a moje péro
a tvá vulva
já samotou zofalec
ty samotou kurva
tiché vzdechy
orgasmus na míru
a my dva svržení
vládci vesmíru
a z knihy života
jen vytrhnout stránky
nahá a roztažená
kurvičko ze seznamky
až zajde měsíc
a noc zmizí
zas budeš cizinka
zas budu cizí
Byly časy, kdy jsem si hodně a pořádně nahlas pouštěla tvrdou hudbu a pořád
dokolečka, znovu a znovu, vyřvala ten bol za mne.Patří k životu stejně, jako pohádky a poezie.
03.01.2018 20:21:13 | Iva Borecká