Víc už nezmoknem

Stále se opakující motiv havranů za oknem.

Prší tolik dní, že víc už nezmoknem.

Z peří ti kapou vločky do mých dlaní

a tajou dřív, než druhým splní přání.

Já bych svoje sny snad někde našla.

Ale kdo by se s tím trápil... takže kašlat

na věc, na svět a všechny ty ptáky na stromě

co vrtí hlavou, co to zas děláme.

Vědomě.

Vědomě drobíme život a rozdáváme cizím.

Smutně mávnou křídly a na pár chvil zmizí.

Já vím, že se vrátí. Pak mi s dalším úskalím

zakrákaj u hlavy: My jsme ti to říkali.