Revizor

Revizor

Anotace: Zážitek k zamyšlení v nádherném dni, stráveném ve velkoměstě...

 
Prožitek, v němž lidskost se vytrácí,
přetváří se v blahosklonné lži, falši, 
zápas jménem „já na vrch, nad tebou mám, plně si to užívám“.
Hry chytráctví nehraju, zachovala čistou hlavu, odešla se ctí a ladným úsměvem.  
 
Využít tramvaj, jen dvě zastávky, normální sbírání času, 
když za čas zavítáme v úžasu do velkoměsta.
Ale v rušný den kdy nový rok nastal, mou hlavu nenapadlo koupit lístek.
Línost převládla. S klidem, hovorem vezly se.
 
V očích partnerky úsměv okřál, lesky se oděrky, v tváři zbledla a oči vykulila.
Já hlas Revizora v minutě poslední zaregistrovala, hned v zastávce pochodu dostály.
 
Dostála přitažlivosti moji, chytil mě za pačesy, hned vyhrkl: Doklady prosím!
K převelikému úsměvu jeho, kdy postrádáme průkaz legitimace. 
Elegancí s parťákem začal přestupek vypisovat. Ovšem prala se ze vší vervou, 
prosila na kolenou, ať smaže, co oči viděli, to pak srdce nebolí,
avšak snaha marná byla…
 
On zastrašoval policií, zadržením dokonce exekucí, pokud čtyř místné číslo neuhradíme. 
Dvou studentkám strachu nahnal, 
obří chlap co dodává si adrenalin, ego na špici hory mu vystoupalo!
Ustoupily a nechaly konat práci zbytečnou… 
 
Vše je to o lidech a o domluvě. Někdy ovšem převládne zapálení a vidina napálení.
Pravda, vidím do dálky, vydělat, zabezpečit rodinu musí, ale tímto? Líto je mi.
 
Naschvály, hloupé obkličky, co je to za práci?
Tímto prožitkem zabrouzdala v minulosti, kdy zvučného hlasu zneužívala
v momentě možnosti křičela, rvala se za špinavou pravdu.
Já žila nemravně, neslušně, táto vzpomínka povrchu nalezla, zamyslela se.
Vděčím za zrcadlo! 
 
Ovšem kladu si otázky. Proč stvořili si lidi, lidem nevěřící práci? Jež vidí jen krádež.
Jak mohla by důvěra lehce fungovat, kdy vzájemně lidi si věřily.  
Občas i dvě zastávky bez placení procestovat, když vyrovná se na straně jiné, 
vždy harmonii dostát.  Jaký to svět tvoříme, zamysleme se,
víc proti sobě to snad nejde… 
 
Šťastná za prožitek, při platbě pobočce dpo úsměvem pěla,
slečnu za okénkem prosila, za zpětný úsměv, proč šklebit se, hned tušit rozbouření.
Proto do budoucna přitáhnu práci, jež bude mým koníčkem, NE starostí a strastí…
 
Autor MiMiKa, 04.01.2017
Přečteno 250x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí