Ode dna

Myšlenky bloudí po bílých zdech

a jak čerstvý sníh na dlaních

tají

kde jsou tvá slova

pevná a čistá

když cáry mého srdce teď

ve větru

vlají..

Odplula s časem jak kalná voda

do stoky

zapomnění

tvé jméno už nechci dál

volat

pro smutek místo teď

u mě už

není..