Fantazie

Dlouhé noci probděla,

pod lampičkou seděla,

do knih zabořila nos

- přečetla snad všelicos.

 

Od velkých mužů jako Baudelaire

až po Rowlingový bestseller,

přečetla díla známých autorů,

vlastních tužeb realizátorů.

 

Na základě Pratchetta

přišla náhle osvěta,

kdy sevřela propisku

a vyšla vstříc vlastním zápiskům.

 

Prsty uchopila pero,

sepsala své desatero,

pustila uzdu své fantazii,

psala prózu, psala poezii.

 

Pak přišel den, kdy jí psaní bylo málo,

její mysl cosi blokovalo,

tak šla a koupila si pastelky,

ty papírové cestovatelky.

 

Poprvé vzala do ruky štětec

a jím lehce načrtnutý letec

letěl přímo k zámkům vzdušným,

k těm dětským snům velkodušným.

 

Učila se kreslit, psát,

vždy neznámý adresát,

však vyplnění prázdnoty

dodal jí pocit jistoty.

 

Vytvořila svůj vlastní mezisvět,

s možností ho kdykoliv přestavět,

realitu z vlastní fantazie,

z kreseb, z prózy i z té poezie.

 

 

V těch místech často tráví čas,

své strasti nechává tam napospas

vlnkám bezvětří modravých přílivů

a měsíčním bouřím v zátiší odlivů ...