pouštní vítr
pouštní vítr
Anotace: .
slova
se
sypou
jak duny v poušti
jak písek vět
nikdy je nevyslovím
zajatá někde v sobě
slova
se
poskládají
bojíme se mluvit
čas je infuze do žil
někdy koroner
a taky úchyl
jsem jméno s příjmením
ale neznám svou rodinu
mám jen cizí stopy
*
Autor poustnivitr, 17.02.2017
Přečteno 387x
Tipy 9
Poslední tipující: CoT, Jin&Jang, Philogyny1, bogen, Nikita44, ZILA78
Komentáře (3)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
nezlob se, ale místy to je jako bych četl sám sebe
19.02.2017 19:28:04 | CoT
no tak to máš tedy pěkný bordel v životě,v tom případě musím mrknout na další tvé dílo a hledat stopy.Teď tedy ale nevím zda je to dobře nebo špatně :)
nezlobím se
19.02.2017 21:18:56 | poustnivitr
stručně a jasně- tvé postupy v psaní mi připomínají ty mé, to hraní si se slovy. obsahově si je to podobné taky, ale když dva dělají totéž, není to vždy totéž :)
19.02.2017 22:05:11 | CoT