Soutok básní

Soutok básní

MiMiKa Básně » Ze života

Anotace: Z reality / Ovíněná saunou / Meziré (momentální stav mysli v chaosu představivosti)

Z reality

Z reality by se Vám zachtělo?

Realita to čaro nemá,

astrální přelety koutů nabízím,

nabádám ku vzletu,

do krajinné propasti krasu.

Malebené dimenze fraktálních obrazů.

Sny měníci se na scenérii,

říše kde vše možné jest,

od nadpozemských tázání a pravdivosti odpovědi

až po okraj početí dokonalé bytosti.

Snoubené v pokoře vděků a díků.

Ach, ta příčina vzniku, paralelního světa,

ta kapka do mořského dna, jež nalezla sazi.

Z reality vystoupit

utopit se v konejšivé soutězce vášně,

v tak mezigalaktické souhře náhod,

nahot, pocítit své nevědomí,

teď a tady. Žít.

Pod rouškou něhy,

počitky kradmé,

bezesporu krásné,

lety tak vznešené,

až zrak pravdivosti kalí.

Ach přelety nad rámcem představivosti,

možnosti ku kreativitě,

otevřít se světelnému paprsčí.

Prstoklady světélkují.

Unášejí v áleji snové říše...

Zvonící hlas v pokoji se rozléhá.

"Probuď se panenko. Dobré ranko!"

Už je to tu.

Tma za víčky démony staví

z reality naplněna bolest praví.

Strach ze ztráty slunečního svitu.

Mě drtí...

Bolest na prsou. Pálí.

-----------

Ovíněná saunou

Uzavřená, hledající samu sebe

uvnitř pavučinné strže

skáču ku prožitku tebe

cítím vítr dun, ve vlasech vzruch

činorodá látka proudící ve mě.

Ovíněná párou, horko střídající mráz

opilá ku noci, vzhlížení k měsíci

promlouvám k Vám.

Balancuji na okraji strže

krok a skok... Rozplynu se v mok.

Jen meluzína šeptá:

"Tvá duše velebená, mnohé dává... Setrvej."

Myšlenky na milé, navrací mě k zemině.

Uléhám, okolo lidé proudí, úsměvem mávají

Snaha vrátit pozdravy, upadá.

Padající do neprobádaného nevědomí...

Vzhlížím na postavu

na schránku povalující se na palandě.

Krystalické světlo, ta láska uvnitř vás...

Dotek

dotek

dotek čiré bytosti

navrací k realitě

nezůstala však nahoře?

Děs a hrůza oblévá,

nacházím se v těle?

--------------------------------------------

Meziré

Projde tento skvost,

skrze duševní porost?

Prožitky, jež na světlo světa nevyjdou,

uzavřené v mezigalaktické meziré,

v mezi zoufalství a útlocitem.

Souhra budoucnosti, rozpuštěná

v slzách básní v činorodé mezeře vět

v stříbřitém galvánu střepů.

Na mezi,

jež nezná nebe

necítilo sebe

neprobádalo tebe.

Nikde, kde nicota hráje hlavní roli

oblévá krajiny moří

v hlavě hrající tichošlápci ticho,

zrodilo se velebené nitro.

Ticho jen to ticho našich srdcí

co posledním výdechem utichlo

bytost, přesahující nás, umírá...

Slza skápává,

krok volnosti dopadá na úrodnou zem?

Či navrátit ten sen?

Autor MiMiKa, 18.03.2017

Přečteno 349x

Tipy 4

Poslední tipující: Iva Husárková, Cappp, JSJ, Jin&Jang

ikonka

Komentáře (2)

ikonka

Komentujících (2)

ikonka

Doporučit (0x)

ikonka

Komentáře

..navrátit..

25.03.2017 00:44:17 | Jin&Jang

Tak to se povedlo. Dobré, díky

18.03.2017 04:58:14 | JSJ