Slova
Slova
Anotace: Když slunce svítí, máš vlasy stříbrné.. tehdy tě čítávám, čítávám pohledem.. káva ti na stolku pomalu vychládá.. řekni mi, dědečku, jakýs byl zamlada..
SLOVA
Když slunce svítí, máš vlasy stříbrné
tehdy tě čítávám, čítávám pohledem
káva ti na stolku pomalu vychládá
řekni mi, dědečku, jakýs byl zamlada
I stará lípa k tobě se uklání
poledne na vršku v kostele vyzvání
a venku u branky štěká už třetí pes
řekni mi, dědečku, kdepak jsi právě dnes
Když vůně domova vznáší se nad krajem
duši mám z olova, dál tebe neznaje
loudám se cestičkou, cestičkou paměti
a stále nemám nejmenší ponětí
Proč touha poznání mrtvá je u dětí
proč stačí úsměvy a silná objetí
káva mi na stolku pomalu vychládá
a sám teď vzpomínám, kým jsem byl zamlada
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk16.04.2017 17:42:59 VEDz RVAHEs
Zastavení. Tu báseň bych nazval jen Zastavení, kdy doběhla tě jedna ozvěna. Jsou mezi námi staříci, které ani život nedoběhl. Ten začátek básně vypadal na to, že budeš psát o nich. Pak se to zvrtlo.
02.04.2017 21:54:11 Paulín
Touha poznání věčná je stále i u dětí hlodá.
Ba staří lidé ji už pak nemají
jen šedivý vlas a vzpomínky jim zůstanou
na mládí a touhu poznání.
ST.
