Jsem černá, líná kočka
a spávám v podhradí
a škrábnutí se dočká,
kdo mě pohladí.
Jsem černá, líná kočka
přichystaná ke skoku
a předu dny a noci
a roky po roku.
V mé černočerné srsti
si tiše přede čas
a nikdy se nezbrzdí,
teď utíká mi zas.
Nechá mě na pospas stáří
a vzpomínkám jen snad
a listům v kalendáři,
co teď mají listopad.
Jsem černá, líná kočka
má lenost je můj hrad
jsem černá, líná kočka
...
a teď se mi chce spát.
když Tě pohladím po srsti, vidím lítat jiskry... jsi mu udělala svým blues obrovskou radost... nádhera!!! ST. :-))
28.04.2017 12:33:30 | Iva Husárková
To jsem moc ráda, díky :)
28.04.2017 21:56:59 | Sunflower