předtucha minulosti
předtucha minulosti
Anotace: .. (gramatiku celkem ovládám ..a obrázky jsou moje vlastní :o)
občas mívám
- někde v prostoru –
nutkání zastavit
zhluboka se nadechnout
zadržet dech
a pak
- s výdechem –
znovu vykročit
jako by Prostor a Čas žili
a dýchali
a potřebovali mne
abych o nich věděla
aby neskončili
potkávám dávno neexistující dveře
a ty co teprve budou
a za nimi sebe
ve všech svých časoprostorech
Komentáře (25)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk25.06.2017 11:43:42 uživatel smazán
Přesně tohle jsou věci které mě fascinují a když se mě někdo zeptá proč nebudu to nikdy schopná vysvětlit
24.06.2017 23:07:23 bogen
...pěkně solipsistická...taky mívám pocit, že svět zanikne, když se už nenadechnu...:-D
24.06.2017 13:32:28 Philogyny1
hlavní je, nezůstat s něčím bezcenným za dveřmi, které nejdou otevřít zevnitř,
i zlato může mňoukat, tady mi přijde, že prolínáš vším a nejde se zachytit...
24.06.2017 12:59:25 CoT
ať čtu jak čtu, pořád je to jenom co slovo, to fotografie mezi větami, ale když se každý cítí jako slunce toho druhého, je na světě až moc velké vedro, protože tisíc sluncí, tisíc možností, kdy můžou vyjít nebo zapadnout a ty nemůžeš tančit při svitu měsíce, který těch tisíc sluncí přesvítí a je to velice.. velice smutné. . že chce někdo být blízko tomu, kdo o to vůbec nestojí.
24.06.2017 12:41:23 Akyš
NÉÉSI. :-( blázen:-)
24.06.2017 13:10:29 hanele m.
hnedle su klidnější - možná mě dnes pustí na zahradu bez té slušivé bílé kazajky :oD
