Cigareta

Anotace: Jako metafora života...

Zapaluji si ve tmě další cigaretu
A z noci volně stává se ráno,
Ne, nevysedávám dlouze na internetu,
Jak má moje generace dáno.

Potáhnu prvně a vzpomínky přiletí,
Na dobu prvních lásek a milenců,
Nerovno dospělým, nevhodné pro děti,
Ten věk byl prokletý, nesčetně pletenců.

Vyfouknu dým, rázem si vzpomínám,
Na první láskyplné nejisté rýmy,
Často si básničky do noci pročítám,
Chtěla bych být znovu těmi roky svými.

Nikotin s vínem do hlavy stoupá,
Dnes už mi pohled na život střízliví,
Už nejsem tolik naivní, hloupá,
Ačkoliv posun je to spíš mizivý.

Se čtvrtým nádechem hlava se zamotá,
A přeběhne mi po zádech mráz,
Myšlenka současná v dýmu se přimotá,
Snad nával emocí udrží má hráz.

Když cigareta za půlkou a my zas konci blíž,
Zvedám svou hlavu, ke hvězdám vzhlížím,
Vždycky jsem chtěla žít pro tebe, víš...
Dnes s jiným usínám, když oči se klíží.

....
Tak jako poslední bílá touha,
Zhasla a popel vítr z ní odvál,
Nás čeká cesta ještě moc dlouhá,
Slunce, mé selhání na dobro odhal...