retardovaný

jezdil jsi k nám na prázdniny
v ruce držel rádio
procházel se

běhala jsem za tebou
někdy jsme šťastní
kráčeli vedle sebe

celý svět se na nás usmíval
upřímně a srdečně
jako ty

retardovaný

zbožňovala jsem ony procházky
možná právě díky tobě
tolik miluji hudbu
a samotu

pokud se ke mně někdo přidá
usměji se na něho
tím naším společným
nezaměnitelným úsměvem

ještě dnes se směju
jak jsi všem
kteří po tobě pokřikovali
utekl

spiklenecky jsme se opírali
o hřbitovní zeď
v ten okamžik jsem pochopila
že při tobě stojí

všichni svatí