Snídaně
čerstvý chléb s máslem
ostrý nůž s šarlatovou rukojetí
útlé alabastrové zápěstí
protkané modrými žilkami
přiložit ostří nože
vtisknout do průsvitné kůže
jemně zatlačit
nic necítit
purpurová krev stéká
malým proužkem
pomsta
potrestám ho
jako Anna Karenina
nůž se noří do bělostné kůže
rudá řeka
zcela pohlcuje
vidím skomírající plamínek světla
bolest, utrpení, klam
všechno se ztrácí
jsem unavená
spát
chce se mi spát
chce se mi žít
zastřenýma očima hledám záchranu
modrý display mobilu
poslední dotek
155
Přečetla jsem si a první co mě napadlo, že jsem se nikdy necítila tak, že bych tohle chtěla udělat. Je mi z toho víc, než smutno...vždycky je kolem někdo, komu na člověku záleží, možná se i snaží nabídnout pomoc...opravdu je to tak jednoduché....? Jsou situace (zdravotní), kdy bych to dokázala pochopit a vlastně i chápu ...je to složité a jak jsem psala, víc, než smutné...
15.11.2017 08:50:13 | Dreamy