Kocovina

Pod celtou prosáklou vínem, co odkapává kolem,
vítám příchod jitra s neutěšenou mozkovou bolestí.
Zadupán kopyty a vláčen hrubě zoraným polem
a spoután v myšlenkách nad tou večerní neřestí.

Teď do hliníkového hrnku stále kapky vína tlukou,
je vydýcháno a ze šrpanelů se line jen smrad z par.
Co všechno musím přetrpět než pohnu svou rukou,
a co víc, než v ostré záři začnu vidět nějaký tvar.

Z listů opadla tma rychlostí proudového letadla
a já se tak se smíchem odkolébal do suché trávy.
Cosi jsem včera říkal, ta filosofie se dnes rozpadla
a tak už půjdu a u snídaně si pustím odpolední zprávy.