V zajetí souvislostí
nic jen mlhavá tucha
bojím se budoucnosti
i vlastního ducha.
Chlopeň mi nedomyká
jen city marně propouští
kdosi klíčem zamyká
a tiše mě opouští.
Jen chvilka procitnutí
a pak propad do snů
páteřní prochladnutí
radši se pohnu.
Výkrmna myšlenek
můj mozek zaměstnává
zevnitř i navenek,
však marná sláva.
Kdypak mě opustí
všechny ty zmary
život mi odpustí
a dá ňáký dary?
už to že dýcháš,
je velký dar,
možná si koleduješ
když nevidíš dary
aby ti život
nějaké vzal
11.04.2018 13:54:56 | Romana Šamanka Ladyloba
Život mi bere ač dávám
pomalu se propadávám
stále čekám spodek dna
ale asi mám špatnou DNA. :)
12.04.2018 14:38:36 | Ďábel sám