Z popela

Nejsi sám, Ty pitomečku,

koho Tvá volba bolela,

dosrkni už tu svou břečku,

zvedni se z toho popela.

Že sis narazil kolena,

jasně, to se prostě stává,

ta propast není beze dna

pro toho, kdo křídly mává.

Začal jsi, hergot, pokračuj,

než se zatratíš docela,

vždyť jsi měl pravdu, jen buď svůj,

tak už vstaň z toho popela.