Chata v horách

Skulinami v závěsech proniká dávka ospalého světla,
včera jsem chladil hrdlo pivem a ruce hřál o talíř kysela,
hodiny utekly, kdo by je hlídal, když se nám slova pletla
a teď nezbývá nic, jen z krbu vybrat hromádku popela.

V pátek i včera, ty naše zarostlé tváře pořád vysmáté,
to se nám to míchalo, rum, griotka, a horký černý čaj,
tomu říkám horská nátura, hned po túře pít, už o páté
my nejsme ti, co po horských hřebenech to hned vzdaj.

Kromě pití mě ukládali k spánku všudypřítomné palubky
zůstane mi v paměti, ten starý, sluncem rozpraskaný lak
Není to tak dávno, tlačili jsme hustilkou vzduch do trtubky,
už však dosyčel sud a já si jen můžu hledat, kdy jede vlak.