Život někdy zvláštní pachuť má..
Když po kolenou lezeš ,
s holýma rukama...
V dlaních ještě kousky květů svatebních
a slyšíš z dálky krásu štěstí smích..
Však co ozvěna se nese
tys sama sama v pustém lese..
Vdaná ne už svobodná
Bez květů , bez radosti..
Jsem jak vlk co kdysi volný byl
...
teď svázaný hryže staré kosti ..
....no já si myslela,že když do toho člověk "praští",dobrovolně,tak
je aspoň ,tedy zčerstva, šťastnej jak blecha.....i když,někdy si člověk,
bohužel,nasadí hodně velké růžové brýle a nic nedbá na varování.....Ji.
14.11.2018 22:54:15 | jitoush