vítr se proměnil
ve vysoký zvuk bolesti
mráz přestal být prázdnem
a stal se silou
naruby obráceným žárem
spoje
co drží obličej pohromadě
se obnažily
nosní přepážka se chvěje
jako okraj sklenice
z níž někdo vyluzuje tón
navlhčeným prstem
bezbarvý půlměsíc
na šarlatové tváři
připomíná varování
bezchybně nebetyčné
krutosti hvězd
Orion do siluety
vpletený jilmem
prostor se zdá
být láskou
poskytovanou svobodě
bez žádosti
bez žárlivosti
a mráz je cenou
která se za to platí
Máš v rukou zmrzlý bicykl
z nich vláhu rozdáváš
je-li však čistý
Nikde napsáno není..
24.02.2019 03:55:55 | milík
Při čtení mě napadlo, jak by vypadala láska při absolutní nule ... trošku mě z tebe zatuhlo, barvitěs vymaloval ... :)
27.11.2018 21:43:48 | Ragnell
Není to o mrazu venku, nebo z vody promiň, ale o tom to není neznáš, když jsi mezi vědomím a stínem Jiří
26.11.2018 20:19:32 | Malá mořská víla
Ta první...bez nosní přepážky...
26.11.2018 16:40:47 | Philogyny