Vzletná

Vzletná

pořád tě cítím
ostře a přesto nejvíc léčivě
čníš
balancuješ na hranách vln
vzdoru i přijetí
skutečností
tam, kde se vlévá vřící láva do moře
syčí a tuhne v plátech křehkosti skleněných forem ploutví

když se z nich odrazíš
poletíš

Autor Malá mořská víla, 20.12.2018
Přečteno 494x
Tipy 16
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

04.01.2019 19:50:30   enigman

ke hvězdám...

líbí

20.12.2018 23:03:07   zelená víla

jemnost prosakující odhodláním... odrazem...
dotýká se mi to...
z jedné organizace vyhodili zvláštním způsobem jednu ženu, byla by schopná pro ně dýchat... brala všechny jako rodinu... že byla o berli ničemu nevadilo, že byla jaká byla, nevadilo, vše tak nějak zvládala - ona ano, okolí pohrdalo... priority dnešní doby jsou zvláštní, plné čehosi, čemu nerozumím a rozumět nechci...
tímto hebkost a pokora mají dojem trpkosti...
ale.. přes cokoli lze létat...

líbí

22.12.2018 01:40:45   Malá mořská víla

Nemusíme žít co nechceme, jsme tvůrci a to je odpovědnost i svoboda :)

líbí

20.12.2018 21:03:52   jitoush

...přes skleněné hory.........Ji./úsměv/

líbí

22.12.2018 01:39:00   Malá mořská víla

Přes mandlové doly, smaragdové řeky :)

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.2 ⋅ Facebook ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel