Třicátník

Počítal na prstech svých,
počítal jimi do sta.
Chtěl vše mít v rukou svých. I život.
Tak rytmicky pohybovaly se ústa,
jak v duchu sčítal jednotlivé prsty-
zkroucené, sedřené i zlomené.
Neznaly něžný dotyk.
A v civilizaci vyspělé
neznaly vlastně ani dotyk kamene.
Spíš displeje.
A když náhle přišlo číslo třicet
prsty zmateně poklesly,
a z výsledku sešlo...
A z toho počítání,
života a počínání,
nezbylo,
ani co by se za nehet vešlo.
A pak náhle
začaly se objevovat,
ode dne ke dni,
další ruce, spousty prstů.
A pomohly spočítat mu cestu:
Život bude STOPROCENTNÍ.