Když mrazy udeří
teplo dá voňavé polínko
jež jsem nechal u dveří
zahřálo by mě jenom malinko
Nasbírám polen plnou nůši
abych zatopil v malých kamnech
aby nestuděly obě uši
a víckrát nespatřil vlastní dech
V místnosti už teplo mám
polínko už odevzdalo tělo plamenům
světnice je nad Nejsvětější chrám
když mrazy udeří útulný máme dům